Lidé si poměrně dost všímají, jaké věci přijímají. Je to logické, v okamžiku kdy nabíráte kvalitní prvky, máte možnost tvořit mnoho krásného.

Nejedná se samozřejmě jen o potraviny, nápoje. Mluvit lze i o společnosti, okamžicích v životě, či jen obyčejný spánek. Opatrně a uvážlivě zacházet sám se sebou. V rozumné míře.

Pokud se budeme bavit o produktech, které se konzumují, tak máme mnoho možností jak se vypořádat s menší kvalitou potravin. Jdeme do jiného obchodu, zvolíme jiného dodavatele, nebo si

nápoj vyrobíme sami.

 Pohled čajového mistra v této oblasti je velmi striktní. Alespoň jak to vidím já. Člověk si nemůže dovolit servírovat hostovi nápoj, dezert, či jídlo, jež nedosahuje určitých kvalit. 

V okamžiku, kdy se zaměříte na každý detail pohybu u přípravy čaje, správné zacházení s čajem, vodou a dalšími prvky. Perfektně vyleštíte a nahřejte nádoby, vydáte ze sebe maximum. Máte možnost se zeptat sama sebe.

Udělal jsem pro hosta maximum? Vytvořil jsem pro něho „něco“, co mu pomůže nabít energii a motivaci k dalším činům?

Pokud člověk s dobrým srdcem opravdu dává maximum svých kvalit je vše v pořádku.

Vše je o maximální důvěře hosta a empatii, či otevřenosti čajového mistra....

Vše je jen o sdílení a souznění...

Obrázky jsou z: https://www.facebook.com/nishikien/?fref=ts

Na začátku roku jsem slíbil, že budu své paměti o čajové cestě a různé mé postřehy psát na webové stránky, či snad blog.

Rozhodl jsem se pro jendodušší cestu, můžu si tak dovolit psát příspěvky kdekoliv budu chtít, ve vlaku, na cestách, za barem.

Prvním příspěvkem se chci představit. Co dělám, kdo jsem, a o co se ve světě snažím.


Moje maličkost se začala čajovými obřady a čajem samotným věnovat v okamžiku, kdy z pouličního rváče začala přeměna na slušného člověka, který ctí dobré mravy, zásady rodinných hodnot a nesmýšlí zle o všem živém na planetě. Hodně se mi dostalo ponaučení i velkých rad do života od mého mentora Kung Fu Bagua Zhang.

Odcestoval jsem do Brna, kde se mi povedlo začít pracovat pro Radka Ulma jako obyčejný brigádník. Můj zájem o jeho Cestu čaje byl (a stále je) obrovský. Množství čajů a jejich rozmanitost mě nadchly natolik, že jsem v nich začal pozorovat řád světa.

Stejné lidské povahy si vybírali stejné typy čajů, zároveň i já se svou proměnou na duchovní a intelektuální úrovni jsem našel v sobě sílu i slabost pít ten, nebo ten...druh čaje.

Nyní je tomu tak, že jsem ve fázi, kdy si s Radkem povídáme o čajích jako bychom od sebe měli kousek, prošli jsme si hodně zlým i dobrým. Tak to na světě už chodí. Faktem zůstává, že jako můj čajový patron zůstává v mém srdci vždy dobře zapsán.

Člověk ale nemůže vždy spoléhat na učitele, rádce, rodiče, kamarády...


Musí si svoje místo na světě vydřít sám a postavit se na vlastní nohy. Proto i já se oddělil od Cesty čaje, začal poznávat svět gastronomie, ochutnávat různé jiné nápoje, koktejly, vína, jídla, dezerty. Vše patří k řádnému umu hostitele, a nejen pokrmy, či nápoje.

Atmosféra, místo, hudba, barvy, nálada...sjednocení.

To vše hraje důležitou roli. Vedu degustace, provádím čajové obřady, chystám se učit český lid pít čaj a připravit si dobrý čaj.

Má aktivita tedy začíná a končí tam, kde je hranice čaje...